Život je stále

Zdravím vás z klidné krajiny Bílých Karpat, kde trávím dlouhý předjarní čas na naší rodinné chalupě. Tady, uprostřed přírody zažívám to, co si přeji zažívat i všude jinde - vnitřní klid, neexistující čas...spojení místo oddělení s čímkoliv.

Pozoruji, jak je vše v přírodě stále stejné jako bylo vloni, předloni, před předloni...stále stejná podstata. Stromy se pomalinku probouzejí, ptáci začínají zpívat, ale stále se rádi slétají na semínka do krmítka. Poklidně šumící potok, sousedovic koně hledající kus nové trávy a vyvalující se na sluníčku, pomalu se objevující první divoké bylinky, které většinou pojmenováváme jako plevele...

Život stále tepe jako dříve pod povrchem běžících podivných "jiných" událostí, které nám nabízejí dojem, že je vše jinak a svět se pomátl. Ano, ve vnější formě se dějí věci jinak, než jsme byli zvyklí, ale uvnitř je to stále ten stejný život, který známe.

Připomeňme si moudrost mystiků, že vnější svět je jen odrazem vnitřního světa. I v našem systému, v těle, se stále děje spousta věcí, myšlenek, pochodů... ne vždy příjemných a harmonických... ne vždy jim rozumíme a často jsou pro nás nové. A to stejné se děje i okolo nás. A přitom to každý máme možnost vnímat jinak a vidíme každý jiný svět. Nenechme se zmást, že existuje jen vnější rovina. Ponořením se dovnitř, za...vlastním pozorováním zjistíme, že se to vše jen prostě děje, ale nás (jako života) se to nedotýká, my jsme stále stejní, jako ta příroda, stále se v nás dějí ty stejné procesy, máme emoce, pocity, city, tělo má své potřeby...

Pro mě je důležité toto uvědomění, tento prožitek. Pečuji v sobě o něj, stále se k němu vracím a dávám mu pozornost. Důvěřuji slovům mystiků, že jediné, s čím můžeme svobodně disponovat je - naše pozornost.

Usměrňujme tedy svoji pozornost. Buďme si vědomi, kam a čemu ji dáváme. A to nejen ve vnějším světě, ale i ve vnitřním. Mysl reaguje na pozornost, ladí se podle ní a potom nám nabízí jí odpovídající myšlenky, pocity, emoce...

V přírodě lze opět navázat spojení se životem (spojení se děje samo), který je stejný pro nás všechny na této planetě Zemi a je naší podstatou, jež by bylo dobré si stále připomínat.

Inspirace pro praktické cvičení:

Nastavuji si budík někdy na 37min, někdy na 1h12min - příklad. Záměrně volím podivný čas. Jakmile mi zazvoní, udělám si čas na krátké pozorování své vlastní pozornosti. Sednu si, zavřu oči a zeptám se sama sebe - "Čemu uvnitř sebe dáváš pozornost? Kde jsi a kdy jsi?"

A vnímám, kde se uvnitř sebe toulám - hledám nějaké řešení? přemýšlím nad něčím? zabývám se něčím, co bylo? nebo chci přijít na něco co teprve nastane? Jsem si vědoma sebe sama, svého bytí, sebe? života uvnitř?...
V každém případě naváži kontakt se sebou, bez posuzování a hodnocení sebe sama, prostě jen tak. Nebyla jsem si vědoma sebe sama? Nevadí, tak teď to Ali udělej.

Zkuste a uvidíte :-).