Z mého života...

...žít jednoduše s lidskou moudrostí...a také s lehkostí a radostí...žít tak, jako když kánoe pluje po řece, která je chvíli klidná a jindy divoká, a ona jen proplouvá, nevzpírá se a ani se nepotopí...svou duší jsem tak trochu indiánka milující přírodu, bylinky, ájurvédu, hudbu, tanec, malování, tvoření - ať sama nebo s lidmi...nemám návod na život...stále objevuji...a přicházím na nová poznání a pochopení těch nejpodivnějších věcí a lidí...nevím proč potřebuji tímto způsobem žít...jen se snažím tomu nestát v cestě, ať je to jak je to :-)...

Jsem jeden z těch lidí, kteří jsou "něčím" stále hnáni sebe-růstu, k poznávání svých hranic a omezení. Nespokojím se s vysvětlením od druhých a vlastně s vysvětlováním vůbec. Sama potřebuji projít pochopením a poznáním. Není to vždy komfortní, ale co s tím nadělám :-) Přiznala jsem si, že patřím také k hypersenzitivním lidem a to mi pomáhá pochopit spoustu věcí v mém fungování...ve vnímání sebe sama, ostatních a života vůbec...je to nekonečná změna...a takový je doposud můj život :-)

Od malička žiji spíše intuitivně. Zajímalo mě vždy vše ohledně nadpřirozených sil, přírody, umění, tvoření a otázek typu:

Kdo jsem a jak žít sebe sama?
Co je mé tělo?
Jak zacházet s energií?
Co je ukryto v temnotě (v nepoznaném, nevědomí, podvědomí)?
Jak umět skutečně naslouchat přírodě?
Jak pracovat se sexualitou a využít jejího potenciálu?
Jakými možnými způsoby se spojit se vším?
Jaké to je - cítit skutečnou Lásku?
Jak to, že lidé necítí to, co cítím já?
Jak použít své vlastnosti a schopnosti v současném obchodním světě?
Jak mluvit s lidmi, aby mi rozuměli?

Jak žít přítomným okamžikem?

JAKÉ BYLO DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ? - skvělé i špatné

Skvělé - vyrůstala jsem ve velké zahradě, kde jsem se sestrou zažívala spoustu dobrodružství. Od 10-ti let jsem každý víkend i prázdniny trávila na chalupě na Žítkové, kde byla jen divoká příroda.
Špatné - rozvod rodičů, uvnitř mě spousta otázek a nebyl nikdo, s kým si o nich popovídat, jen se svou starší sestrou. Klasická škola byla pro mne trest, kde jsem měla problémy, celý školský systém pro mne byl úplně špatný. Později jsem hledala odpovědi na otázky smyslu života a smrti i v lehkých drogách, zamotala se v alkoholu... Zkrátka se má duše potýkala s mnohými překážkami, které jsem zvládala jak jsem nejlépe uměla. Dnes už vím, že vše bylo v pořádku, jak to bylo, ale tehdy jsem to tak nevnímala. 

Onemocnění a uzdravení štítné žlázy

DĚTI

S příchodem dvou dětí - syna a dcery - se mi otevřela hluboká úroveň ženství a začaly se dít velké vnitřní "změny". Už samotné těhotenství a porod byl jako velký zázrak, který otevírá dveře...
Během mateřství jsem začala vnímat a naslouchat více tomu, co je mimo naši logiku, pochopení přes mysl, rozum a nechala se vést. Konečně můj čas. Byla to velká úleva po tolika letech neustálých informací. Čas se konečně "zpomalil". Mateřství ke mně promlouvalo samo a já se jen divila...že stačí jen naslouchat a podle toho konat, ne podle knihy, ale podle svého mateřského instinktu, který má v sobě každá žena.
Na svých dětech jsem sledovala vlastnosti muže a ženy a jejich vzájemné komunikaci. Ne, že by to bylo vždy lehké. Pro příklad - syn škádlil (projevoval přirozenou mužskou agresivitu) dceru a ta reagovala emocemi. Krásný ukázkový příklad jak energie funguje v dynamice. Bez jednoho není druhé, protože, když si jí syn nevšímal, přišla za mnou a ptala se, co mu je, že je nějaký divný :-).


Zajímavé bylo období puberty. Sama jsem se pocitově dostávala do minulosti, vyplouvaly na povrch nevyjádřené emoce. Skrze téměř dospělé bytosti se mi ukazoval můj vztah k mužům a otci, k ženám a matce, k sobě sama tak, jak jsem jej doposud neviděla.
Potvrdilo se mi, že stále máme velké nepochopení kdo vlastně skutečně jsme. A že naše děti nám každém životním období odkrývají o nás něco jiného. Pokud to dokážeme od našich dětí přijmout, tak to považuji za naši velkou moudrost.

Opravdu zajímavá zkušenost - přivést na svět děti a být jejich průvodcem než se osamostatní. 

Transformace a život v Meditačním centru 


VZDĚLÁNÍ

Možná čekáte, že budu psát o všech svých školách, vzděláních, diplomech atd. jako tomu obyčejně bývá.
Nebudu.
Nepovažuji za důležité, kolik a co člověk vystudoval, ale to, kým je, co dělá, tvoří a jak žije. Moudrosti pro můj život důležité jsem nezískala prostřednictvím školy, ale životu. Jsem také celoživotní samouk psychologie. Všechny papíry, certifikáty a diplomy mám uschovány doma v krabici :-).

Ale svá moudra mám každý den s sebou :-)

Momentálně spolupracuji ve více projektech. Na projektu mého přítele pro malé i velké hudebníky - Hudební hry - www.hudebnihry.cz.

Mám ráda, když jsou lidé spolu, takže dvakrát ročně pořádám Ženské setkání.

S kamarádem T.Groulíkem pořádáme Ecstatic dance v Brně - www.dance-nolimit.cz

Věnuji se ájurvédské péči o tělo i o pleť - studio Vanilková duše.

Občas maluji...tvořím na zahradě...zpíváme a hrajeme si doma...



Fascinuje mě a baví ta nekonečnost života...jako vesmír sám...