Pouť do Santiaga II.
Ve svém deníku jsem nazvala první týden putování - cesta radosti, nadšení a ladění fyzičky.
Ve svém deníku jsem nazvala první týden putování - cesta radosti, nadšení a ladění fyzičky.
Letos žádná březová voda, "naordinovali" jsme si 21 denní jarní očistu se zelenýma potravinama (ječmenem a chlorelou), s veganskými jídly, bez lepku, cukru a laktózy. Jsme právě v rozjetém procesu a cítíme se fakt báječně! Občas se objeví malý tělesný diskomfort, ale ten se rychle srovná.
" Já si myslím...podle mě...mělo by to být takhle... kdyby oni... Takhle přece nevypadá... Kdyby jsme nedělali...Mně vadí...mně se nelíbí..."
Druhý adventní týden jsem strávila rozjímáním u našeho chalupového krbu, obklopena tichem zasněžené přírody žítkovských kopanic. Trávit advent tímto způsobem si plánuji už mnoho let a postupně se krůček za krůčkem, rok za rokem více a více tak děje. Tedy, z tohoto ticha se vynořilo téma
Ať se vydám zprava či zleva, shora nebo zdola... jakoukoliv cestou se ubírá mé sebepoznání... vždy skončím u uvolnění.
Mám zájem zůstat ve spojení i mimo sociální sítě.